Radioorientační běh ve Větrníku
Soutěžní klání radioamatérů známé před lety jako "hon na lišku", dnes sport se vším všudy – s pevnými pravidly a propracovaným systémem soutěží.
V čem spočívá princip tohoto sportu? Základem je s pomocí přijímače a mapy vyhledat stanovený počet vysílačů (kontrol) a v co nejkratším čase doběhnout do cíle. V mapě má závodník zakreslen pouze start a cíl, přesněji polohu "majáku" – cílového vysílače vysílajícího trvale na frekvenci odlišné od té závodní. Jinak vše závisí na jeho práci s přijímačem a schopnosti přesného zaměření – mapa pro něj není ničím více (a ničím méně) než vhodnou pomůckou pro volbu nejlepšího postupu mezi jednotlivými kontrolami. Pořadí kontrol je na úsudku každého závodníka.
Soutěžní pásmo je dvojí: 3,5 MHz (též označováno jako 80 m) a 144 MHz (2 m, podle vlnové délky signálu). Na rozdíl od orientačního běhu ROB vystačí s pouhými pěti kontrolami. Je to nutnost daná způsobem vysílání – všechny vysílače vysílají na stejné frekvenci v pětiminutovém intervalu, každý vysílá ve své minutě (č. 1 v první, č. 2 ve druhé, atd.) a zbylé čtyři minuty "mlčí". Závodník tedy musí – jde-li na konkrétní vysílač – za minutu jej zkusit doběhnout a nalézt, anebo – je-li ještě příliš daleko – alespoň přesně zaměřit a následně nalézt již bez signálu (anebo 4 minuty čekat...). Délka nejdelších tratí bývá kolem 10 kilometrů (v těžkém nebo kopcovitém terénu kratší), časy vítězů všech kategorií by se měly pohybovat kolem jedné hodiny. Vedle “klasických” závodů se konají i mistrovské závody na dlouhé trati (2 až 2,5 hodiny pro vítěze) a parkové závody (zhruba na 15 minut), mající za cíl v první řadě popularizaci tohoto sportu.
Vložil(a): 14.10. 2026, Veronika Vermeire